Podlahové vytápění

Proč právě podlahové vytápění?

Teoreticky 27 - 29°C. Je potřeba si uvědomit, že tepelná pohoda při podlahovém vytápění se dosahuje při teplotě místnosti o 3 - 4 ° C nižší, než v případě radiátorového topení (tím se snižuje i energetická náročnost o cca. 25 - 30%). Z toho vyplývá, že podlahovým vytápěním už i při teplotách 20 - 22°C dosáhneme maximálně komfortní tepelnou pohodu. Při přetopení se začíná uplatňovat samoregulační efekt, což je již nepříjemné. Nadměrný pocit tepla zapříčiňuje tepelnou nepohodu, proto je vždy potřeba topit v dostatečné míře.

Jaký rozdělovač pro podlahové vytápění?

Rozdělovač podlahového vytápění je zařízení, jehož kvalita bývá obyčejně dost podceňována. Je potřeba si uvědomit, že ačkoli je toto zařízení z hlediska mechanických prvků poměrně jednoduché, náročné provozní podmínky kladou důraz především na jeho kvalitu. Na trhu je v nabídce mnoho typů rozdělovačů co se týká konstrukčního řešení a mnozí výrobci ve snaze ušetřit prodávají rozdělovače s velmi tenkou tloušťkou stěny, bez systému zachytávání oxidu železa a pod. Praxe potvrzuje, že ačkoli jsou takové rozdělovače výrazně levnější, může dojít k mikroprasklinám ve stěnách rozdělovače a úniku topné kapaliny.

Jaký kotel pro podlahové vytápění?

Na podlahové vytápění je nejvhodnější kondenzační kotel, právě kvůli jeho nejvyšší účinnosti při výstupní teplotě okolo 40ºC.

Mohu použít na podlahové vytápění plovoucí podlahu, nebo koberec?

Při použití textilní podlahové krytiny je třeba počítat s částečným snížením tepelného výkonu už při návrhu vytápění projektantem. Nedoporučují se koberce s výškou vlasu nad 10 mm a gumovým podkladem, PVC s plstěnou podložkou a parkety z měkkého dřeva (odpor nesmí být větší než 0,15 m2.K / W). Dřevěné parkety doporučujeme s max. tloušťkou 15 mm z dobře vysušeného tvrdého dřeva. V případě mozaikových parket max. tloušťku 9 mm.

Proč podlahové topení vytápí i když je chladné?

Podlahové vytápění patří mezi nízkotepelné způsoby vytápění. Protože se jedná o velkoplošné vytápění, teplota okolo 40ºC stačí na vytopení místnosti (v radiátorech je oproti tomu médium s vysokou teplotou na relativně malé ploše). Při teplotě média 40°C je teplota podlahy cca 29ºC, což je nižší teplota než fyziologická teplota člověka. Proto je podlaha při dotyku chladná

Jakou výšku potřebujeme pro podlahové vytápění?

Tloušťka betonové vrstvy v níž je uložena trubka je min. 65 mm, optimálně však 72 mm. Při použití anhydritových (sádrových) potěrů je min. výška 55 mm.

Jak fixovat trubky v podlaze?

V praxi se běžně používají dva typy - upevnění pomocí upínacích lišt a pomocí systémové desky. Upínání pomocí systémové desky je z hlediska financí a času nejvýhodnější. Potrubí jsou dokonalé obalené betonem, systémová deska při ukládání překryje jedna druhou a tím zajistíme nezatékání betonu a vznikání tepelných mostů.

Jaká je životnost podlahového vytápění?

Podlahové vytápění je bez údržbové. Životnost je závislá na kvalitě použitých materiálů. Přesto je dobré jednou za několik let zkontrolovat rozdělovače podlahového vytápění

Jaká je hlučnost podlahového topení?

Zvuk kapaliny kolující v trubkách není možné slyšet. Rozdělovač také díky odvzdušňování nedoporučujeme umísťovat do místností určených ke spaní.

Dá se využít podlahové vytápění na odstraňování sněhu z chodníku vedle domu?

Vytápěné plochy se zabetonovanými trubkami je možné použít k odstranění sněhu z chodníků, vjezdů do garáží a pod. Princip vytápění je podobný, ale má svá specifika. Jako topné médium se používají glykolové nemrznoucí směsi. Jejich ohřev zabezpečuje výměník tepla připojený na klasický kotel.

Jaká izolace se běžně dává pod podlahové vytápění?

Běžně se používá tvrzený polystyren tloušťky 30 mm pro patro a 60 mm pro podlaží (používají se dvě polystyrénové desky s tloušťkou 30 mm, které se navzájem překrývají). Hustota polystyrenu má být 20 kg.m-3 a stlačitelnost nesmí překročit 10% své tloušťky při tlaku 10 kg/cm2. Také je potřeba dát pozor na nepodsklepené prostory, kde se používá hydroizolace, aby nebyl polystyren v kontaktu s penetračními nátěry na bázi cyklických sloučenin a rozpouštědel, které by způsobili destrukci polystyrénové pěny. V tomto případě jako izolaci je třeba použít gumoasfalt se sklotextilem.

Jakou teplotu dokáže podlahové topení dosáhnout?

Teoreticky 27-29°C. Třeba si uvědomit, že tepelná pohoda při podlahovém vytápění se dosahuje při teplotě místnosti o 3 - 4°C nižší než v případě radiátorového topení (tím se snižuje i energetická náročnost o cca. 25 - 30%). Z toho vyplývá, že podlahovým vytápěním už i při teplotách 20 - 22°C dosáhneme maximálně komfortní tepelnou pohodu. Při přetopení se začíná uplatňovat samoregulační efekt, což je již nepříjemné. Nadměrný pocit tepla zapříčiňuje tepelnou nepohodu, proto je vždy třeba topit v dostatečné míře.

Skutečně se zvyšuje prašnost v místnosti s podlahovým topením?

Při překročení povrchové teploty topného tělesa, tedy podlahy nad hodnotu 35°C nad sálavou složkou transportu tepla začíná převládat tzv. konvekční složka. V takovém případě se podlahové topení začíná chovat jako radiátor, což má za důsledek vznik nadměrné cirkulace vzduchu a tím i případných částeček prachu. Pokud je systém provozován při regulérních teplotách, konvekční složka vytápění se výrazně potlačí. Pokud je v prostoru prach, je to pravděpodobně otázka prašnosti prostředí jako takového.

Suché podlahové vytápění - k čemu se používá?

Používá se v případech, kde je požadavek aplikovat podlahové vytápění v podkroví mezi nosné dřevěné trámy a klasická betonová zálivka by nevyhovovala z hlediska zatížení nebo konstrukčního vyhotovení (výška obytného podkroví je příliš nízká a není možné zvýšit podlahu).

Je nutné do betonové mazaniny pro podlahové vytápění použít plastifikátor?

Plastifikátor zadržuje molekuly vody v betonu, čímž zvyšuje jeho kvalitu a přispívá k lepšímu prostupu tepla a zvýšení topného výkonu podlahovky.